Klub rváčů

První pravidlo klubu rváčĹŻ: Nikdy nemluvit o klubu rváčĹŻ!Druhé pravidlo klubu rváčĹŻ: Nikdy nemluvit o klubu rváčĹŻ!​.Stačí tři týdny beze spánku, aby se všechno změnilo v jeden veliký mimotělní zážitek. Doktor povídá: „Nespavost je jen symptom něčeho většího. Naslouchejte vlastnímu tělu.“Lidi se mě pořád ptají, jestli znám Tylera Durdena. S Tylerem jsem začal bydlet proto, že většina aerolinek má takovou firemní strategii, co se vibrujících zavazadel týče. Tyler povídá, jasně, mĹŻžu se k němu nastěhovat, ale budu pro něj muset něco udělat: „Chci, abys mě praštil tak silně, jak dokážeš.“Většina lidí je v klubu rváčĹŻ kvĹŻli něčemu, čeho se bojí tolik, že se s tím nechtějí poprat. Po pár rvačkách je ten strach o dost menší.Tohle je tvĹŻj život â€" a končí, minutu po minutě končí. Když se tomu dá dost času, klesne u každého šance na přežití k nule.Audioknižní podoba kultovního románu, který získal celosvětovou proslulost také díky stejnojmenné filmové adaptaci režiséra Davida Finchera (1999).„Mám dojem, že Chuck Palahniuk je velký autor, jehož knihy přetrvají. Nemám ponětí proč a je mi to co nejsrdečněji jedno. Jediná rozumná rada, která mě v souvislosti s autorem kdy napadla: Nemudrujte a užijte si to.“ ‒ Richard Podaný, překladatel románu„Palahniuk nabídl už řádku slabochĹŻ a psychopatĹŻ, ti největší z nich byli vždy konkrétně narušeni, ovlivněni a deformováni: žili v sebevražedné sektě, vymyla jim mozek asijská diktatura, jejich matka si o nich myslí, že jsou Ježíš Kristus… Zneklidňující na Klubu rváčĹŻ je, že jeho hrdina nic takového do vínku nedostal. Jen vyrostl v podobné společnosti jako my.“ ‒ Radomír D. Kokeš, Aktuálně.cz „Klub rváčĹŻ je romance, Klub rváčĹŻ je o generaci mužĹŻ bez otcĹŻ, je o osvobozující síle násilí, je to analýza nemocného člověka. Klub rváčĹŻ je typické otevřené dílo, které lze číst na mnoho zpĹŻsobĹŻ a každý si v něm pravděpodobně najde vlastní interpretaci.“ ‒ Radomír D. Kokeš, Aktuálně.cz.