O kočkách

Pro Charlese Bukowského byla kočka "krásný ďábel", nezdolný bojovník a lovec, nevypočitatelná myslící bytost, vzbuzující respekt a obdiv. Svazek O kočkách shromažďuje autorovy texty, v nichž kočky hrají hlavní roli. Jeho kočky jsou divoké a panovačné, Bukowski je zachycuje, jak pronásledují svou kořist, válí se a procházejí po popsaných stránkách, probouzejí ho tím, že mu zaboří tlapky do obličeje. Jsou to však i tvorové přítulní a láskyplní, kteří autora inspirují a probouzejí v něm potřebu něžné a neustálé péče. ——— "Američan, který zemřel v 90. letech, nenapsal souborné "kočičí" dílo záměrně. Editor knihy čerpal materiál z různých publikací a literárních časopisů. Přesto je nálada většiny textů velmi podobná – výrazně melancholická či dokonce přímo smutná. Bukowski spatřuje v osudu opelichaných, životem ošlehaných pouličních koček sám sebe, starého a se vším smířeného muže, který si podle vlastních slov prošel mnoha krušnými chvílemi. Zároveň obdivuje povznesenost těchto stvoření nad okolní svět. "Když si prdnu, mojí kočce je to u prdele," říká spisovatel v básni nazvané Rozumný společník a čtenář se neubrání dojmu, že neustálým popisem kočičího chování, sestávajícím převážně z jídla, spánku, rozmnožování a bezcílného potulování, naráží Bukowski na svůj vlastní způsob existence, který se v jeho podání od toho kočičího příliš neliší." Zdroj: Lidové noviny.